Devět důvodů, proč zůstat u dopisů psaných ručně

V současné době zřídka vidíme někoho zvednout tužku a komunikovat skrz dopisování. Kvůli pohodlí a jednoduchosit textových zpráv či emailů tento typ komunikace téměř vymizel.  Avšak pamatujete si na tu romantickou chvíli, když jste ve schránce našli ručně psaný dopis, vběhli jste rychle domů, aby jste si jej mohli přečíst? Ta představa, že Vám někdo věnoval tolik osobního času a energie, aby Vám napsal pár řádků milých slov (pravděpodobně předem napsaných na cvičném papíru)…

Výzkum ukázal, že psaní ručně má v našem životě několik přínosů jako je zlepšující se schopnost učení až po pozitivnější pohled na život. Když se podíváme na rozesílání osobních psaníček ve formě dopisů a přání, tak zjistíme, že dopad a to, co to v nás zanechá, je mnohem větší než u jiné komunikace nabízené našim virtuálním světem. Proto můžeme říct, že neexistuje opravdový ekvivalent, který by nahrazoval tento tradiční způsob konverzace. Jde totiž o pečlivě vytvořenou hodnotu odesílatelem a z toho plynoucí energii přijímanou obdarovaným.

Ať už se snažíte vytvořit trochu romantiky, prohloubit přátelství nebo prostě zůstat ve spojení se svými milovanými, zde je devět důvodů, proč byste měli občas poslat dopis nebo přání:

1. Dopisy a přání vytvářejí dlouho trvající vzpomínky.

Studie ukázaly souvislosti mezi psaní rukou, vývojem mozku a poznáním, které zvyšují nervovou activitu více než psaní na klávesnici. Tak jako se učení z poznámek psaných vlastní rukou prokazuje jako efektivnější pro studenty, tak i tvorba vlastního psaníčka zůstane v naší mysli a paměti déle
a umožňuje nám oběma vrátit se k přání/dopisu zpátky a ocenit je znovu i v budoucnosti.

2. Ukazují, jak moc nám na tom druhém záleží.

V době s velice jednoduchými možnostmi komunikace, kdy nám kolikrát přijde email jen s „Ahoj, jak se máš?“, je psaní dopisů a přání opravdu výzvou. Představte si, jak silná je ta zpráva, kterou přenášíte, když své myšlenky napíšete ručně, koupíte známku, fyzicky zanesete přání do schránky a čekáte na toho dotyčného, až přání přijme. Jeho rozzářený úsměv při pomyšlení na vaši pozornost bude mluvit za vše.

3. Udělají vám dobře.

Aniž bychom počítali s tím, že psaní dopisů vám vytvoří uspokojení z toho, že uděláte výjimečný den vašemu blízkému příteli, výzkum propojuje kreativní psaní s lepší náladou, snížením stresu a zlepšením celkového zdraví. Podobně to funguje u psaní o svých cílech, sdílení vašich pravých myšlenek s další osobou, jenž může být docela pozitivní morální vzpruha, a to jsme nezahrnuli ten mini-adrenalinový shon, když nakonec hodíte váš výtvor do schránky.

4. Každé slovo se počítá.

Pohlednice často poskytují vyznačená místečka, která nutí odesílatele, aby přemýšlel nad zprávou, kterou chce poslat a jak ji vyjádřit. A ne jako na Facebooku nebo v emailu, zde máte jen jednu šanci napsat text bez možnosti opravy. Rychle si uvědomíte, jak je důležité tuto šanci nepromrhat.

5. Probuzí creativitu.

Když si vezmete tužku a papír, využíváte vizuální, motorické a kognitivní mozkové procesy úplně jinak než když necháte techniku, aby vám pomohla. Z podstaty věci je to náročnější, protože to vyžaduje, abyste se pozastavili a spojili svou mysl se svou rukou a psali jedno slovo v jednom okamžiku. Všechny tyto faktory, tento smyslový zážitek ze psaní je právě to, co potřebujete k té tvůrčí  otevřenosti mysli.

6. Vyžadují absolutní pozornost.

Se zaměstnáním všech smyslů, které se podílí na psaní ručně, zbývá jen malý prostor pro multi-tasking. Abychom mohli psát smysluplně a promyšleně, musíme se zaměřit na daný moment, vypustit postranní konverzace, povinnosti s různou prioritou. To vše proto, abychom vypsali na papír citlivě a jasně své myšlenky, které dojdou ke svému adresátovi.

7. Vypínají nás a vnáší do světa našich myšlenek, kreativity.

Podívejme se na to z blízka. Když se zklidníme, sedneme si k tomu, abychom napsali pár řádků svému příteli, naše prsty nebudou scrollovat po Facebooku a mezi tím psát mini zprávičky dalším přátelům. Na pár minut použijeme náš celý život v současném okamžiku, abychom napsali naše myšlenky na papír.

8. Uctívají tradici.

V psaní svým blízkým je něco neskutečně duchovního, romantického, jistým způsobem nás to spojuje s dřívějšími generacemi, které takto spolu komunikovaly.  Všichni jsme slyšeli o tom, jak rodiny ve válkách, nebo rodiny migrantů byly rozděleny a žily spolu jen skrz dopisy. Nebo romantické příběhy z vojny našich dědečků a jejich lásek, kterým psávali. Počítače jsou určitě efektivnější, ale nikdy nezastoupí tuto sentimentální historii.

9. Jsou věčné.

„Dopis mi vždy připadá jako nesmrtelný, protože je to mysl samotná bez mého přítele tělesně“.
Emily Dickinson

Dlouho po tom, co jsou dopisy nebo přání odeslány, objevují se v muzeích jako vzácné důkazy života  známých historických postav nebo v albech přátel. Dopisy ochraňují vzpomínky žitých životů způsobem, které technická komunikace nemůže nahradit. Jsou hmatatelné, osobní, reálné v každém smyslu slova.